Knižní průvodce podnikatelským minimalismem. Pankáčská podnikatelská bible. Přečtete ji za chvilku, ale hodně z ní ve vás zůstane navždy. Je to vydatná jednohubka. Vznikla jako totálně vedlejší produkt, jen jako sepsaná firemní pravidla. Nakonec se z ní stala bible. Vydalo Jan Melvil Publishing. 

První pravidlo úspěšného podnikání: žádná pravidla neplatí
Autoři restartu vlastní velmi úspěšnou firmu 37 signals, vyrábějí třeba softwary pro řízení projektů. Možná budete jako já znát jen Basecamp a ještě jen vzdáleně, ale jejich webové aplikace používá 350 000 lidí a firem. Přitom jich většinu času bylo ve firmě jen asi 14. Nešílí, nerostou, nenabírají desítky lidí. A to je jedna z rad RESTARTU: najděte si svou velikost.

Proč růst? Udržujte si štíhlou línii

Velký firmy toužej po flexibilitě, malý po růstu, ale když vyrostou, přestanou bejt flexibilní. Moc lidí, nábytku, vyhozených peněz, pak firmy zjistěj, že na to nemaj, a začnou třeba propouštět a to pošramotí pověst firmy. Nejlepší je najít svou ideální velikost a růst jen do ní. Tloustnutí podporují dlouhodobé smlouvy, nadbyteční zaměstnanci, trvalá rozhodnutí, porady, majetek, dlouhodobé detailní plány a jiné.

Když jste malí, můžete snadno změnit své myšlení, produkt, rychle napravovat chyby, marketingová sdělení.

Skutečný příběh 1:
Aerolinky Southwest lítají jen s jedním typem letadel, zatímco jinde jich bývá několik. U Southwest mohou piloti i letušky do kteréhokoli stroje a náhradní díly také pasují všude. Někdy míň znamená víc.

I firmě 37 signals lidi vnucujou, že by měli mít víc lidí, velký kancly, ale oni se drží svý velikosti a mají „jen“ velký příjmy. Jak to dělají? Vyrábějí něco, co sami používají. No a to je další rada Restartu: vymyslete něco, co chcete sami používat.

Haste, co vás pálí
Tahle kapitola (podobně jako většina ostatních) mě potěšila, protože tím se řídím. Chtěla jsem skákací gumu a nemohla jsem sehnat žádnou, která by mi vyhovovala. Tak jsem si začala vyrábět vlastní. Nepracuju pro někoho na úkolu jen proto, že mi to někdo zadal. Vyrábím skvělou skákací gumu Pruženku (odkaz zde) a vím, co od ní chci, co mě potěší, co nezbytně potřebuju. Řeším vlastní problémy, jsem si sama sobě testerem, nemusím platit výzkum. Líp najdu na všechno správnou odpověď. Přesně jak o tom píše Restart. Řeším, co mě pálí, a zjistila jsem, že to, co vyrábím, ocení i spousta dalších lidí.

Skutečný příběh 2:
James Dyson luxoval a štvalo ho neustálý vyměňování pytlíků, tak vymyslel lux bez pytlíků. První na světě.

Skutečný příběh 3:
Bill Bowerman (běžecký trenér) chtěl pro svůj tým lehčí a lepší boty, tak vzal manželčin vaflovač a v garáži (není náhodou, že spousta slavných lidí začala podnikat v garáži) do něj nalil gumu, tak se zrodila slavná vaflová podešev firmy Nike.

Tak příště zase něco víc. Tohle jsou postřehy asi jen ze dvou stránek z mých desetistránkových výpisků. Měla bych taky jednu radu na závěr: dobře se vdejte nebo ožeňte, to podnikání svědčí, když vám doma fanděj a podporujou vás. Bez toho by Pruženka nikdy nevznikla…