Čím vším už jsem nahrávala 50 pod 50 (můj terénní podcast)

PHOTO (C) WWW.VOJTECHVLK.COM

Podcast 50 pod 50 natáčím už rok. Natočila jsem, ustříhala a vykopla do světa 13 dílů (další 3 jsou skoro venku). Čím točím 50 pod 50, tím točíme i náš manželskej podcast Tajný jazyk a muž si půjčuje techniku i na podcast Fosilní palivo. Technika se nám furt mění pod rukama. Co jsem za první rok tvorby vyzkoušela?

Na začátku jsem si to představovala jak Hurvínek válku a věřila, že mi upa v pohodě budou stačit bezdrátový klopový mikráky Comica bez vnitřní paměti, který se anténkou vrzly do iphonu. Napsala jsem na ně tehdy docela oslavenj článek, kterýmu už se dnes směju.

Začínat s čímkoli je peklíčko. A je naprosto normální mít kolikrát chuť s tím seknout. Jak jsem si klestila cestu svým složitým terénním podcastem, o tom jsem psala tu: Křížová cesta novýho projektu.

Jaký nahrávátka už jsem zkusila?

Moje technická evoluce. Vleco Comicy, pak RODE Pro, diktafon ZOOM a vpravo novinka DJI II.

Celý podcast 50 pod 50 a čím jsme kterej díl natáčela

Takže 16 dílů, spousta chyb, spousta zklamání, ale taky spousta skvělejch hostů a trpělivejch posluchačů, kteří si i přes technický chyby můj podcast oblíbili. A teď už jdeme na tu techniku. S čím jsem začínala a co používám dnes? Prošlo mi toho rukama docela dost. Projdeme to hezky jedno po druhým.

Comica Vimo S (MI)

Prvních 6 dílů 50 pod 50 je natočenejch Comicou. MI v názvu znamená, že to je ideální pro iPhone, podobnej bazmek existuje i pro android, jen má jinou tu zkratku v závorce. Toto je věc naprosto na bzum, i když jsem ji kdysi chválila. Nemá vnitřní paměť, a když se náhodou něco nepovede při ukládání záznamu do mobilu, jste v riti a nemáte nic. Stalo se mi to hned 2x a už to nepotřebuju zažít nikdy v životě.

Navíc jsem neustále omylem mačkala čudlíky, co jsem mačkat neměla,  takže když už jsem něco nahrála, tak omylem potichu, omylem v monu místo ve stereu apod. Anténka se zasouvala do mobilu, takže jste ho nemohli používat a já ho ještě vždy musela svlíkat z betelnýho obalu a pak zase oblíkat, nepomohla ani redukce lightning/lightning. Tuta věc mě prostě vysírala naprosto maximálně a nakonec se ukázala jako kapesní chrchlátko pro amatéry.

Klopáky Rode Whireles Pro

Dalších 8 dílů 50 pod 50 jsem natočila pomocí Rode. S těmihle nejdražšími klopovými bezdrátovými mikrofony jsem natáčela nejdýl a nejvíc, ale nakonec šly taky z domu. I u nich se mi stávalo, že jsem omylem mačkala, co jsme nechtěla, a především byly ve finále hrozně tichý. A to u terénního podcastu nechcete.

Rode: spotřební klopáky s vnitřní paměti

Na to, že je to udělátko za 12 000, tak mu k dokonalosti chybělo hodně. Z mýho pohledu.

  • cenu zbytečně zvyšovaly další dva drátový mikráky, který já osobně vůbec nepotřebovala, prý se samostatně prodávají za 5 000 Kč
  • nemají odposlech, takže při nahrávání si v nějakejch sluchátkách nemůžu kontrolovat, že fakt nahrávám
  • točí do dvou stop a vždy po hodině uloží záznam a rozjede nahrávání dalšího, takže ty další kousky pak mám trabl dát při střihání přesně nad sebe a mluví mi to jako dva roboti, to se při natáčení řeší tlesknutím na začátku a ty dva tlesky se pod sebou pak hezky najdou a spárují, jenže to bych musela mít nastavenej budík a každou hodinu tleskat jak imbecil… Neumím to zrušit a fakt to nesnáším, točím třeba 4 hodiny a trápím se pak párováním 4 dvojic stop při střihu
  • celkem blbě se na ty klopáky nandavají tzv. kočky nebo mrtvé kočky do větru – to jsou chlupatý čepice, které hlídají ve větru dobrý nerachotící a nechrchlající zvuk, musej se na to našroubovat, ale to závitů lezou ty chlupy a prostě mě to krkalo
  • magnety zvlášť – magnety na přidělání klopáku zevnitř na triko jsou zvlášť, musejí se na rozhovor nandat a pak zas sundat, než dáte klopáky do nabíjecí krabičky, je to trochu nepraktické, musíte tak nosit i druhou krabičku s příslušenstvím a nandaváte, sundaváte a zdržuje to přípravu (ale jasně, to je pidi problém)
  • nejde smazat jen jeden záznam – když chcete něco smazat, musíte smazat všechno
  • dvě krabičky – na vše jsou dvě krabičky, v jedný nabíjecí krabičce je anténa a klopáky, ve druhý veškerý příslušenství, to je zase naprosto primitivní problém, ale líbí se mi, když je vše po kupě v jednom balení, ale to je fakt minikritika
  • ke klopákům je zbytečná apka, před stahováním jsem vše musela znovu a znovu nastavovat, jinak by se stáhl špatný zvuk (při exportu nastavit BIT DEPTH bitová hloubka vždy 32 – ne 24 a stahovat jako MP3 – postup stahování = 1. WAV, 2. DEPTH 32, 3. WAV – MP3)

blank

Profi diktafon ZOOM H5

Poslední díly 50 pod 50 jsou natáčený nejen s klopáky, ale s klopáky propojenými se  Zoom H5 – diktafon určený pro profesionální novinářské nebo rozhlasové nahrávání nebo jako kvalitní přídavný mikrofon ke kameře. Když natáčím někde v klidu doma třeba náš manželskej podcast Tajný jazyk nebo když manžel nahrává podcast Fosilní palivo s Romanem Věžníkem, je tenhle diktafon nejlepší zvukové řešení. A přitom je to nejlevnější varianta z těch hratelnejch mašinek s vnitřní pamětí.

Roman si diktafon při stříhání podcastu Fosilní palivo hodně pochvaloval. Hlavně, že z toho vyleze krásnej zvuk a dvě spečený stopy do jedný, která se pohodlně stříhá. Když máte dvě stopy ze dvou klopáků, je občas fakt těžký je při střihu pod sebou srovnat do latě. Dřív kluci točívali klopákama Rode nebo různejma stolníma mikrákama a to pak Romanovi střih trval i o pár hodin dýl.

Plusy:

  • má fakt hodobožovej zvuk, vyleze z toho megasoubor ve formátu WAV, kterej já pro účely 50 pod 50 hodně zmenšuju do MP3
  • nahraje až 15 hodin
  • jede na dvě tužkovky (to, že je to na tužkovky, není moc ekologický, líbila by se mi i možnost dobíjet to jinak, ale co už)
  • má možnost odposlechu
  • jde zamknout, abych na nic omylem nehrábla
  • ovládá se jen pár čudlíky, když vám ho na začátku někdo správně nastaví, je to pak o pár čudlících
  • jde si z toho ten záznam rovnou i pustit (i když to hodně chrchlá)
  • vše je tam v jedný stopě a nemusím nad sebou při střihu nic párovat = vylejzá z toho MONO = dvě k sobě zpečený stopy, když si dobře nastavím rozdílný hlasitosti před nahráváním, tak se mi pak jedna stopa bude mnohem líp stříhat
  • když propojím diktafon s compem, můžu si mazat, co chci a jak chci, třebas jen 1 soubor

blank

DJI MIC II

DJI Mic II jsou spotřební klopový mikrofony s vnitřní opamětí. Sada slouží k nahrávání zvuku ve vysoký kvalitě s přenosem až na vzdálenost 250 metrů (prostě třeba anténa je u vás a host jde po louce 250 m od vás a furt nahráváte, co říká) a to jak pro iPhony, foťáky, Android zařízení, počítače, kamery. Má 14 hodin interní paměti a nabíjecí powerbanku ve formě šikovnýho pouzdra (to má Rode Pro taky a je to boží vychytávka).

Zatím nejlepší řešení a snad už i poslední. Nebaví mě hledat, co mi bude dobře sloužit. Trvalo rok se dobrat k nějakýmu rozumnýmu vybavení. Takže tenhle článek je moje roční hledání a věřím, že jsem konečně našla. Ono zas není na trhu tolik klopáků s vnitřní pamětí, vlastně už o jinejch, nad kterejma bych uvažovala, nevím. Takže jsem prozatím na konci cesty.

Plusy:

  • kočky do větru se nasadí v pikovteřině (pindíkem na kočce do dírky na klopáku) a výborně drží, ne jako u RODE, kde to nešlo nandat, nebo u Comicy, kde to nedrželo
  • mají odposlech (přímo na anténě), ten u Rode ani Comicy nebyl
  • mají magnety rovnou na klopácích, čili vždy po ruce, ne jako u Rode
  • ovládají se přes display přímo na anténce, ne jako debilní apka Rode
  • nahrávky se automaticky mažou od nejstarších, když je paměť plná, ne jako u RODE, kde se musí smazat vše
  • 14 hodin nahrávání (na anténce na display furt vidím, na kolik hodin nahrávání mi stačí baterie)
  • vše je v jedné větší brašničce, ne jako dvě brašničky u Rode
  • DJ maj blootooth a dá se nahrávat do mobilu (to teda vůbec nevím, k čemu by mi bylo)
  • DJ má ty základní klopáky lehčí než RODE
  • rada od Elišky: oboje (i RODE) má automaticky 32bitovej záznam (u RODE se při stahování musí nastavit, jinak o to člověk přijde), ten potřebuju, aby to znělo dobře, i když se v záznamu objeví vysokej, silnej zvuk, když bych neměla 32 bitovej záznam, tuto část záznamu nezachráním
  • už jsem s nimi nahrála jeden náš podcast Tajný jazyk a klopáky fachaj suprově a hlavně jsou hlasitý, ne ticháčky jako Rode Pro
  • po připojení k počítači je můžu použít jako mikrofon

Mínusy:

  • když byste zapli blůtůt a neuměli ho vypnout, jako se to stalo mně, tak se vypíná čudlíkem REC, musíte ho 3 vteřiny podržet zmáčknutý, čudlíky jsou trochu neintuitivní a mají dvě až tři funkce podle toho, jak a jak dlouho kterej mačkáte, znemožnilo mi to jedno natáčení 50 pod 50, kde jsem si klopáky omylem odpojila od anténky a nedokázala je propojit zpátky…
  • kromě připitomělýho minikreslenýho návodu jsem k tomu neměla nic, ale pořádnej návod k tomu je, dá se stáhnout a vytisknout
  • mám vytištěno a hned na straně 5 je ovládání těch tří čudlíků na klopácích, je to teda dost debilní a dost neblbuvzdorný, nechápu, proč tohle vše není v bohatým menu v anténce, která se dobře ovládá, a čudlíky nejsou prostě jen na to, co by člověk řekl – blůtůt na zapnutí/vypnutí párování přes blůtůt, REC na nahrávání a stopnutí nahrávání a vypnout/zapnout jen na vypnutí a zapnutí (proč do toho motat potlačení šumu nebo focení fotek v mobilu)

1. čudlík REC – 1 sekunda (1 krátký zmáčknutí) začne nahrávání, pak zase jedno krátký zmáčknutí (na 1 vteřinu) ukončí nahrávání, zmáčknutí na 3 sekundy pak přehazuje vysílání přes blůtůt to antény a zpět, kde to zrovna je, značí barevný světýlko – modrá=blůtůt, zelená=anténka

2. čudlík blůtůt – 2 sekundy = propojování přes blůtůt s jiným strojem, podržení na 1 sekundu se zapne/zastaví záznam v tom druhým zařízení nebo udělá fotka (tomu nerozumím, proč bych klopákem fotila, ale budiž)

3. čudlík zapnout/vypnout – 2 sekundy – tím se zapíná potažmo vypíná klopák, 1 sekunda aktivuje/deaktivuje potlačení šumu

blank

Tyhle tři čudlíky mi daly zabrat

Videomejkryně Eliška Martynková mi poradila boží vychytávku – audiokabel za 150 kaček, díky kterýmu propojím klopáky DJI MIC II s tím mým profi diktafonem ZOOM H5 a můžu skrz klopáky nahrávat ve zvukový kvalitě diktafonu. A v jedný stopě. Diktafon můžu mít v báglu a klopáky na klopách mých a mýho hosta a přitom točím v tý super kvalitě z diktafonu. A zároveň to nahrávám i na klopáky a pak si můžu vybrat, v čem budu stříhat.

Chcete, abych to propojení diktafonu a klopáků pomocí káblíku za 150 kaček popsala podrobně nebo natočila? Bylo by to někomu k něčemu?

blank

Třeba náš poslední podcast Tajný jazyk s koňáckým slangem už jsem natáčela v kombinaci DJI MIC II + ZOOM H5 (jen je to ve stereu a já to neumím přehodit do mona nebo obráceně, takže každej hlas jde do jinýho ucha, ale to je zas trabl se střihem a exportem ze střihacího programu a to by bylo na samostatnej článek. Každopáďo zvuk je suprovej a rozhodně dostatečně hlasitej, ne jako to, co lezlo z ticháčků Rode.

blank

Podcast Tajný jazyk je plnej oborovejch slangů, který jsou často utajený před veřejností.

Zámečky, kam se podíváš

S mou technickou pravou rukou Eliškou jsme na ZOOM H5 našly funkci zámečku, kterou zapnu poté, co vše připravím a začnu nahrávat, že jako pak už nemůžu nic omylem zmáčknout. Na anténce klopáků něco takovýho taky je, klopáky se zamknou od spuštění REC až do chvíle, kdy je vrznu do dobíjecí krabičky. Bohužel se to nejspíš musí při každým novým zapnutí nastavovat znovu, ale je to dobrý zabezpečení. Zrovna nedávno jsem zapla REC (zámeček ne) a pak na něco zas omylem hrábla a rozjebala jsem si klopák natolik, že jsem na něj nenahrála ani vzdech. A vezla ho k Elišce do léčení…

Jak už jsem se přiznala, tak jsem na všech klopácích zcela pravidelně postupně zmáčkla omylem vše, co jsem neměla, takže co díl podcastu, to jiná chyba. Takže jsem už pořádně paranoidní a vše antiblbkové beru! Nejrači bych nahrávala na čtvery klopáky a udělala z klopáků respondentovi nahrávací náhrdelník.

Náhrdelník z klopáků

Zní to jako vtip, ale některý kolegyně podcasterkyně to tak dělaj běžně – i v podcastovým studiu. Třeba holky z podcastu Kariérní křižovatky (Veronika Preti a Lucie Nestrašilová) mají na hosta namířenej velkej profi stojací mikrofon a stejně mu na triko připnou ještě klopáky. Klidně dvoje, protože paranoia neznamená, že člověk nemá pravdu a že se cokoli kdykoli nemůže posrat, že? Díky holky za sdílení, že na ty slepý uličky a podcastový fuck-upy nejsem sama.

Geniální podcastovej bágl Shimoda

ADHD chyby plynoucí z nevhodnýho báglu nebo kufru, kam se nic pořádně nevešlo a techniku jsem vyndavala a nosívala po klapsách a taškách přes rameno, vedly k tomu, že při natáčení s novinářskou Julii Urbišovou žijící v New Orleans jsem batoh zapomněla v parku a když jsme pro něj běžela, ještě jsem ztratila mobil… Tento díl brzy vyjde a i když jsme to sestříhala na minimum, celá ta akce tam je.

blank

Takhle nějak vypadala třeba moje cesta do Plzně za spisovatelkou Janou Poncarovou. Vezla jsem v kufru knihy na podpis a focení a zase svou obligátní hromadu cajků. K tomu nějaký dárky, pití a tak. Slušnej bordel.

Pak jsme si pořídila batoh Shimoda (Shimoda Action X40 v2 Women’s Starter Kit modrozelený), je luxusní, vlez k technice je zadem (na fotce z lesa je mezi uchy vidět černá část, to je vchod) a je na to speciální bedna s poličkami na každý udělátko (foto dole). A šály, káva, dárky a jiný osobní věci jsou zeshora v báglu, oddělený, nic se neplete, nemotá dohromady. K technice se vždy nádherně dostanu a nikdo mi ji neukradne. Shimoda 40 l batoh miluju a strašně mi v mým divokým podcastování pomáhá.

blank

Ofiko foto Shimoda

blank

Můj shimoďáček v akci v lese, kde jsem čekala, až mě najde záchranářský pes Emex coby zmizelou osobu. Díl: Michal Hnaťuk (teprve vyjde).

blank

Takhle vypadá vyjímatelnej vnitřek na techniku.

On je to ofiko bágl pro fotografky, ale pro divoký podcasterky, co vyrážejí do terénu, je to taky bomba. A ta bedna s náčiním se dá vyndat, má komplet zavírání na zip, takže se na to nepráší a doma to mám na stole v tý bedýnce. A rozdělující stěny na sucháče se dají přeskládat dle potřeby.

Upa vždy koukám, kolik toho na audiopodcast vlastně mám. Ale nosím i světýlko kvůli fotkám, statič na vyfocení selfíčka s hostem, malej stolní statívek na diktafon, když točíme části někde v klidu u stolu, kočky, obaly, nabíječky, sluchátka všeho druhu a tak… Myslela jsem, že 40 l bude moc, je to většinou tak akorát. Má to velký boční kapsy a přídavný kapsy na velký stativy, kam si dávám obří termosku s kafem. Ve dveřích vchodu k technice je i super polstrovaná kapsa na compjůtr. No prostě batoh se povedl.

Procesy, procesy, procesy

Tak, to je o technice, kterou používám při podcastování, asi tak všechno. Veledůležitá věc při tvorbě podobnýho obsahu jsou i procesy. Vylepšuju je, doplňuju, co se opakuje, zprocesuju, co nechci, aby se někdy opakovalo, taky zprocesuju.

Když se mi poprvý stane něco blbýho, blbej je svět a nepřeje mi. Když se mi to samý stane podruhý, už vím, že blbá jsem já a nezabezpečila jsem se. Takže každej průser beru jako znamení, co je potřeba pro příště vyřešit. Kvůli x taškám při natáčení jsem málem přišla o batoh a mobil? Pořídila jsme si profi bágl, kde mám vše pohromadě a hezky uspořádaný.

Aby hosti nemohli špatně pochopit můj záměr a nepletli si podcast s PR propagací nebo mě nezjebali jak třídní učitelka při autorizaci, posílám jím breef. Hodně podrobnej. A neustále ho doplňuju. Host díky breefu přesně ví, do čeho jde nebo do čeho nakonec nepůjde, klidně si k tomu i zavoláme a k nepříjemnostem na place nebo při autorizaci nedochází. Prostě chce to procesy, procesy, procesy.