Mejch 12 kroků za 50 000, abych točila lepší deskoherní videa

IMG_6527

Vylepšování je pořádný letadlo. Vylepšíte jednu věc a navalej si tři další, který by potřebovaly vylepšit. A tak to s tím vylepšováním je. Člověk se ani nediví, že se do toho lidem většinou moc nechce. Já se rozhodla začít dělat lepší videonávody. Měla jsem je tmavý, s blbým zvukem, s chybami ve vysvětlování, s nejistým hlasem, špatným pozadím, klepající se kamerou. Abych se kvalitativně dostala na minimum, který jsem od sebe požadovala, investovala jsem desítky tisíc, rok života a zrekonstruovala obejvák. 

Záleží na tom někomu kromě mě? Lidem je to vlastně možná většinou fuk – chtějí z videa pochopit, jak se ta která hra hraje. Ne každý je jako já – bývalá herečka a novinářka, která neskouskne vadu řeči, blekotání, klepající se kameru, nízkou kvalitu zvuku či obrazu. A že takovejch deskoherních videonávodů na netu je!
Jenže já dělám věci, který bych chtěla já sama. Takový vyrábím hry, takovou jsem napsala knihu Retrohraní. Hnusnejch knih i nevkusnejch her je spousta a já z nich nemám nádhernej pocit a už vůbec necejtím potřebu si je pořídit. Když je nějaká hra hit, tak i když je vizuálně hnusná, nakonec si ji třeba pořídíme a vezmeme ji na milost. Jaká je to ale nádhera, když je hra dobrá i hezká. I pro nás, náročnější. S videi je to stejný. Je jich spousta, ale mně se líbí jen pár vybranejch českejch kanálů, na jiný se vpodstatě nemůžu koukat. Protože neskousnu nízkou kvalitu zpracování a neprofesionální výstup na kameru.

Co s problémy udělá kreativní tvůrce?

Stvoří něco, co dosahuje nebo se aspoň blíží jeho požadovanýmu standardu. YouTube kanál na deskovky jsem založila v koroně. Patlala jsem to od boku bez mikrofonu a s mobilem chyceným k takovýmu chapadlu přišroubovanýmu ke hraně stolu. Na chvíli to bylo lepší než nic.
Ale brzy mi nekvalita začala vadit. Třeba mi vadily hnusný dveře v obejváku. Fakt. Kdykoli jsem doma chtěla něco točit (jde to jen v obejváku), tak mohly bejt vidět. Starý socialistický dveře. Rozhodla jsem se tedy pro krok č. 1 .
Krok č. 1 – nový dveře v obejváku
Jenže mít nový dveře a nemít vymalováno by bylo polovičatý. A tak jsme i vymalovali.
Krok č. 2 – vymalovat
Jenže už během malování a vybírání novejch dveří jsem si uvědomila, že videonávody budu točit na stole a ten máme fakt malej. Teda měli jsme. Jasně, třetím krokem byl novej stůl a pořádně velkej, měřila jsem to podle rozloženýho Divukraje (jedna z našich největších her) a nechala si na míru udělat desku 110 cm x 220 cm (českou krásnou desku + český ocelový žlutý nohy = sakum prdum cca 15 000 i s prací hodináče, kterej to celý montoval dohromady). A ke stolu samozřejmě i nový osvětlení…
Krok č. 3 – novej stůl + osvětlení nad stůl – 16 000 Kč
Taky náš kallax (ikeácká knihovna na deskovky) byl malej a všude kolem ležely hry, co se nám do něj nevešly. Takže? Bylo potřeba pořídit větší.
Krok č. 4 – novej kallax – 5490 Kč
Už to začínalo vypadat dobře, jenže obří a krásně barevnej českej stůl na míru se klepal a nebyl tak stabilní jako náš starej malej stůl. Takže se mi klepala videa, protože jsem je točívala mobilem uchyceným v jednoduchým držáku přidělaným na hranu stolu. Pořídila jsem proto tzv. zalomený stativ / stativ s husím krkem pro natáčení produktů na stole.
Krok č. 5 – novej stativ pro točení zeshora – 3890 Kč
K němu byl potřeba držák na mobil, mám značku ULANZI, ale ten můj tip už se neprodává, takže bych doporučila místo toho asi toto. Funguje to jednak ve stativu, druhak jako samostatnej stojan na stole třeba na nabírání rozhovorů. Do ližinek na boku jde přidělat malý světýlko a mikrofonek.
Krok č.6 – držák na mobil – 1190 Kč
No a když už jsem měla ten superstativ a krásnej stůl, přišlo mi líto mít ty videa utopený ve tmě. Psalo mi pár lidí, že to mám tmavý. Tak jsem pořídila světelnej set tzv. softboxů i se stativy.
Krok č. 7 – sada tzv. softboxů se světly i stativy  – 3699 Kč
No. pak koukám, že teda světelně i vizuálně dobrý, ale ten zvuk… Najednou, jak se kolem vše zlepšovalo, blbej zvuk z klopovýho mikrofonu zněl jak ze samotky věznice z nejvyšší ostrahou. Takže jsem pořídila první mikrofon na doporučení Dana Gamrota – Rode NT USB MINI za 2500 Kč.
Krok č. 8 – mikrofon č.1 – 2740 Kč
Dvojklopák si tedy necháváme na nabírání rozhovorů, který nejdou ven ve zvukový podobě, ale v psaný. Klopáky umí nabrat zvuk i v hluku kavárny, což je fajn. Ne třeba pro podcast (i když i podcasty se s tím dají točit), ale pro psaný rozhovory je to značka ideál. Na online povídání jsme měli doma stolní mikrofon RODE NT-USB MINI. Musí se mluvit přímo na něj a potřebujete ho proto ve výšce pusy, takže jsme si pod něj dřív stavívali krabici a pak stojan…
Krok č. 9 – stojan pod mikrofon č.1 – 1090 Kč
Mikrofon se stojanem stál necelý 4000 Kč, ale časem začal hrozně zlobit. A hlavně muselo se mluvit přímo do něj a neuměl chytat zvuky z větší dálky. Což mi chybělo hlavně při točení tzv. anfasů. Tedy záběrů, kdy stojím před kamerou a něco povídám. Klopový mikrofon na to rozhodně nestačil a proti kvalitně nabraným (nahraným) komentářům do stolního mikrofonu to bylo jak pěst na oko. Nebo skřípění nehtů o tabuli. Chtěla jsem ušetřit a koupila mikrofon jedničku, k němu ale pak potřebovala stojan a celkem za tyto dvě věci dala to samý, co za TOP STROP stolní mikrák Blue Yeti X – měla jsem si ho koupit rovnou, teď do něj nahráváme i profi Tvůrcast pro Pickey.cz.
Krok č. 10 – mikrofon č.2, kterej umí nabrat i 4 lidi najednou a chytat zvuk z větší dálky – 3700 Kč
Jenže… Ani jeden pořádnej mikrofon nejde připojit přímo k mobilu (končí jako USB), aby nabíral zvuk spolu s obrazem při ANFASECH. A tak jsem lovila redukci mezi mobil a USB v mikrofonu.
Krok č. 11 – redukce (mikrofon/mobil) – 500 Kč
Donedávna jsem vše dělala přímo v mobilu včetně střihu (měla jsem iPhone 7 +, byl to staroušek, ale furt uměl). Pak jsem spadla na náledí a zlomila ho. Nyní točím na o dost lepší iPhone 13 mini (vybírala jsem ho proto, že točí i fotí naprosto famózně).
Krok č.12 – lepší mobil – iPhone 13 mini – 15 000 Kč
Stříhám už ale výhradně v notebooku. Přechod ze střihu v mobilu na střih v notebooku byl těžkej a první den jsem probulela. Tak mě to neposlouchalo. Dlouho jsem se s tím učila. Dnes už bych jinak stříhat nechtěla. Užívám si všechny ty funkce navíc a možnosti, který v mobilu opravdu nebyly. Nabírám zvuky ze zvukový banky zdarma, dělám si grafický předěly v Canvě a největší radost mi udělal objev tzv. thumbnail (vizuál na Youtube videa – první obrázek ve videu, kterej se pak objevuje jako hlavní obrázek v YT kanálu). Díky Martine, žes mi o tom řekl.

12 kroků za padesát tisíc

  • Krok č. 1 – nový dveře v obejváku (sumu do investice nezapočítávám)
  • Krok č. 2 – vymalovat (sumu do investice nezapočítávám)
  • Krok č. 3 – novej stůl + světla – 16 000 Kč
  • Krok č. 4 – novej kallax – 5490 Kč
  • Krok č. 5 – novej stativ pro točení zeshora – 3890 Kč
  • Krok č.6 – držák na mobil – 1190 Kč
  • Krok č. 7 – sada tzv. softboxů se světly i stativy  – 3699 Kč
  • Krok č. 8 – mikrofon č.1 – 2740 Kč
  • Krok č. 9 – stojan pod mikrofon č.1 – 1090 Kč
  • Krok č. 10 – mikrofon č.2, kterej umí nabrat i 4 lidi najednou a chytat zvuk z větší dálky – 3700 Kč
  • Krok č. 11 – redukce (mikrofon/mobil) – 500 Kč
  • Krok č.12 – lepší mobil – iPhone 13 mini – 15 000 Kč
Když nepočítám malování či dveře a jen to, co fakt stabilně používám, vychází to na investici do zlepšení ve výši 50 000 Kč. 
Jinak jsou ale videa peklo. Pořádná šichta. Nářez jako prase. I pro mě coby bejvalou herečku a dlouholetou redaktorku v televizi a to jsem si sama ustříhala hodně repek (reportáží). Ale stejně je to jiný a je to strašlivý práce. Člověk dělá jedno video třeba 14 dní. Co minuta hotovýho videa, to klidně 4 hodiny práce. U těch TOP videí k hrám, který prodáváme. Na těch si dávám nejvíc záležet, protože za to vlastně lidi platí.

Základem kvalitního videa je scénář

A další vychytávka – napsat si scénář. Já dřív vždy byla dejchavičná, protože bejt najednou v roli herce, režiséra, kameramana, osvětlovače a zvukaře, je fakt vo život. Tak jsem se naučila na TOP videa si psát scénář. Pak ho namluvím na super mikrofon, pak si to pouštím a přímo k tomu točím daný situace. Takže už dejchavičná nejsem. Mluvím pomalu a klidně. Fakt. Já! Mluvím pomalu a klidně. Protože jsem klidná i uvnitř, páč dělám je jednu věc. Mě zrychluje, když dělám víc věcí najednou. Je to tlak. Tak se tlaku zbavuju tím, že tu práci dělám líp a víc si ji kouskuju.
Pokud tuním, tuním takto:
  1. Napíšu scénář
  2. Namluvím komenty
  3. Sestříhám v iMovie
  4. Natočím anfasy (záběry čelem ke kameře, kde jsem vidět)
  5. V Canvě si připravím thumbnail (úvodní i závěrečnej obrázek) a všechny předěly
  6. Ze zvukový banky stáhnu tématický zvuky k daný hře
  7. Natočím komplet pokrejváky (obrázky na pokrytí videa) zeshora na stole přesně podle již namluvených komentářů, aby mi pak nic nechybělo
  8. Vše natáhnu do notebooku a ustříhám v iMovie
  9. Nahraju to na náš YT kanál a teprve pak smí nová hra do e-shopu

A tady je pár videí, na který jsem fakt pyšná. A který mi taky daly nejvíc práce.

A protože jsem na svoje videa pyšná a pro lidi jsou strašně užitečná, promujeme je i na HP (Home Page – hlavní strana) našich stránek www.4kavky.cz.

Nejnovější příspěvky

Rubriky