Knihy, který by měly bejt články, mě nebaví číst
To moudření je v některejch ohledech na prd. Třeba mi vadí čím dál víc knih. Nebaví mě, neobsahují nic novýho. Jdou po povrchu. Nepadá mi brada. Chybí AHA momenty. Mladí markeťáci z nich šílí nadšením a já se nudím… Jak říká muž, že říká někdo moudrý – některý knihy by měly bejt článek. Taky to tak máte?
Mluvím o osobnostně rozvojových knihách. Nic jinýho už vlastně nečtu. Ale včera večer už jsem sáhla po fiction literatuře, protože mě už 4 non fiction OZ (osobnostně rozvojový) knižní jakože hitovky vůbec nechytly… Přitom já to tak rádu čtu a vypisuju hafo stránek a pak z toho píšu článek sem na Podnikavku… Ale teď už tolik knih v řadě a nic.
Muž to má stejně. Ježiš my budem jednou starý otravný dědko a babkopodnikatelé, chytrý jak lampión a pohrdající vším, co „ti mladí“ šedesátnící vymýšlí a obdivujou.
Dva pozitivní tipy
Ale jak nemám šťastnou ruku na knihy, seroše se nám vybírat daří. Můžu vřele doporučit buď Clarcson`s farm nebo Ted Lasso. To první je neuvěřitelná podnikatelská farmářská roční jízda na obřím traktoru značk Lamborghini, za jehož neméně obřím volantem nesedí menší blázen než Jeremy Clarcson z Top Gearu. To si fakt dejte. Doporučil nám to na Think Tanku Robo Vlach a stojí to za to.
Na Teda Lassa jsme narazili tak nějak sami a je to jeden z nejmilejších a nejvtipnějších serošů za poslední léta. Když byste smíchali Lásku nebeskou s Nothing Hillem a udělali z toho seroš, tak jste blízko. Však je tam na obě filmy i dost odvolávek. A vůbec neva, že je z fotbalovýho prostředí.