Kniha Na volné noze: co mi dala podnikatelská kuchařka
Knihu Roberta Vlacha Na volné noze, kterou vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing, mám doma jako podnikatelskou kuchařku a postupně se učím recept za receptem. Tady jsou moje poznámky a postřehy a výpisky z knihy tak, jak jsem ji postupně četla.
Na volné noze jsem teprve 2 roky, neumím kolikrát správně reagovat na různý dotazy nebo názory, neznala jsem terminologii, s naší novou rodinnou značkou 4 Kavky (odkaz zde) jsme se potýkali s cenotvorbou i jinými problémy, o kterých jsme moc informací nikde nenašli, nedostali.
Když jsem před dvěma roky prorazila s Pruženkou, naší skákací gumou, hodně lidí nám prorokovalo, že je to jenom boom, který přejde. Že ten úspěch je jen dočasný. Muž říkal, že je to jen začátek. Měli pravdu obě strany. Byl to začátek, díky virálnímu videu to začalo, díky píli, pracovitosti, pokoře a ochotě se učit to stále pokračuje.
Pak jsem na jedné párty pařila s kámoškou kámošky a ta mi řekla, že jsem podnikatelskej tip, mám na to talent, a proto mi to jde. Hrozně mě to nakrklo, znělo to, jako bych to měla zadara a nemusela pro to nic udělat. Tehdy jsem ale jen neuměle oponovala. Dnes díky hromadě knih o podnikání vím, co říct:
Tzv. PODNIKATELSKÝ TYP je populární mýtus, podnikání se naučí každý, musí si osvojit základní znalosti
Moc se mi líbí, jak Robert Vlach o nás volnonožcích mluví, smýšlí a píše:
- freelancer je ALL-IN-ONE podnikatel
- střet s neznámem, nejistotou i přísnými důsledky vlastních činů v nás probouzí potenciál
- je to jako učit se vědě nebo novému jazyku, na začátku jsou základní znalosti a postupy, ale ty samy o sobě nestačí, chce to podnikatelského ducha a zkušenosti, ty vedou k hlubšímu poznání, co je nezbytné a v čem jsme jiní
Jeho rada, kterou mám stále před očima?
Nedělej, co miluješ, miluj, co děláš
Zrovna včera jsem viděla v telce s Pohlreichem nějakou nadšenkyni, která vedla restauraci, protože má ráda lidi, podle toho nastavila ceny a měsíčně jí utíkaly desetitisíce. My s naší značkou 4 Kavky vyrábíme dětské hry, staré retropecky jako právě skákání gumy nebo kuličky.
Od začátku si nehrajeme, ale bereme to vážně a snažíme se jet v tzv. skutečných číslech. Proto nekazíme trh a nemáme lidovky, že by si u nás mohl hry koupit každý. Nastavili jsme ceny tak, aby to bylo udržitelný. Hodně Čechů mrmlá, na FB nás uráží do zlodějů a lumpů, ale Robert Vlach mě uklidnil. Citečky stranou, podnikání je práce za peníze a musí vás uživit. Není to charita. Jeho kapitola o cenotvorbě pro mě i manžela byla něco jako evangelium.
Robo tomu říká, že je potřeba mít tzv. TAH NA KORUNU
Mám kamarádky, které mají eshopy, něco vyrábějí a říkají tomu drahý koníček. K tomu mají práci nebo bohatého manžela. Já si tohle nemůžu a nechci dovolit. Prostě jsem chtěla práci, tak ji mám, a za ni chci a potřebuju adekvátní odměnu. Třeba počítat si vlastní čas se leckomu nechce, pak jsou to holt věční hobíci a ne profíci.
I můj muž má často hlášky hodné zaznamenávání, když se něčím trápím a s někým se o něčem hádám, většinou má v kapse taky perly, třeba tuhle mám hodně ráda:
Nejlepší rady jsou od lidí, kteří už x krát zažili vzestupy i pády a jak říká můj muž, líp fungují pozitivní vzory než pozitivní kecy, těch umí každej vymyslet kopu
Robert Vlach má ve své knížce taky hromadu arzenálu a vtipných glos, vět, citací. Díky němu jsem si oblíbila Warrena Buffetta (investor, mecenáš, podnikatel): „V oboru, ve kterém se daří, se může tvářit úspěšně každý druhý, příliv zvedá všechny lodě, až opadne, ukáže se, kdo plaval nahý“.
Dobré jméno VS branding
Přiznám se, že po mateřské a dvou lobotomiích (tak říkám porodům) jsem byla dost vymletá. Učit se najednou tolik nového, tolik nových dovedností i slov, pro mě bylo těžké. V knížce Na volné noze jsou ale pěkně vysvětlena. Třeba rozdíl mezi dobrým jménem a brandingem: dobré jméno je to, jak o mně mluví druzí, tvoří ho i můj soukromý život a chování v krizových situacích, branding je spíš MARKETING, to je to, co o sobě říkám sama lidem.
Trvá 20 let vybudovat si dobré jméno a 20 minut ho ztratit
Moc mě bavilo taky povídání o úspěchu. Víte, jak je definován úspěch v podnikání? Pokud se uživíš, tak jsi úspěšná. Takže jsem úspěšná. Když byl mezi freelancery vznesen dotaz, co je zásadní pro úspěch v jejich podnikání, odpověděli nejčastěji, že dobré jméno, odbornost a 100% spolehlivost.
Podnikatelská abeceda
Autor knihy bere podnikání jako dobře uvařené jídlo, dává jednoduché recepty a protože už toho má sám za sebou hodně, berete ho jako skvělého šéfkuchaře. Třeba do speciality zvané podnikatelská abeceda podle Roba patří: spolehlivost, žádné pomluvy, posilování silných stránek, vytrvalost, tvrdá práce, zdraví, aktivní přístup.
Chyby k podnikání patří, jejich náprava je součást růstu
Nikdy mi před tím nedošlo, že pevné zdraví je nezbytné. Když podnikatel onemocní, nikdo za něj práci neudělá, nikdo mu nedá plat. takže je potřeba sport, dobrá strava, spánek, dobré zdravotní pojištění. Nezvládnete to ani bez podpory rodiny, zejména v těžkých časech by to prostě nešlo, když by mi doma všichni nadávali a manžel by mi nefandil.
Jako freelancer potřebujete pytel triků a k tomu 3 esa v každém rukávu, abyste zvládli jakoukoli situaci bez ztráty kytičky
Bála jsem se, že se dovím, že málo dřu a musím makat víc. Moc se mi líbilo, za jak důležitou součást hry bere autor pocity: „Pocity jsou důležité, každý den se počítá, udělat něco důležitého, 1 velkou věc, na kterou budete pyšní a budete z ní mít dobrý pocit. Chce to denně překonat ODPOR a alespoň 1x nad ním zvítězit“.
Svoboda podnikání=konec výmluv na někoho a něco
Hodně jsem změnila taky způsob a načasování práce. Uvědomila jsem si, kdy se mi nejlíp dělá tzv. hluboká práce, kdy jsem do toho ponořená, tehdy vypínám mobil, nečtu emaily, nechodím na poštu a nebalím balíčky. Na to si vyhrazuji speciální dny a už jen dva v týdnu. Už neběhám na poštu denně jako dřív.
Profesionální IT
Tahle kapitola mě vyděsila. Že bych měla mít dropbox, měla bych umět psát všema deseti, lepší stůl, židli, lampu, počítač… Zatím sedím na obyč židli u ikea stolku v naší ložnici. Tak snad časem:) Ale část kapitoly mě i uklidnila: „Své osobní IT musíte mít rádi a ovládat ho, ne ono vás, je to soubor návyků, technologií, aplikací, nástrojů vyhovujících mým potřebám, podporující mé podnikání“.
Týmová spolupráce a pasivní agresoři (více o pasivní agresi v samostatném článku)
PROCESY VS PROJEKTY (no, přiznám se, tohle se mi trochu pletlo)
Projekt je jednorázová a unikátní akce s určitým cílem (důležité zakázky, tvorba webu, zařízení kanceláře, nový produkt).
Procesy se oproti tomu stále opakují (vyřizování objednávek, účetnictví, psaní na blog, vedení nákladů…). Jsou to třeba desítky jednotlivých činností, které tvoří naše podnikání. Zavádění procesů je samo o sobě projekt.
Procesy=tuning podnikání
CENOTVORBA
To byla asi nejpřínosnější kapitola ze všech. U nové značky a úplně nového produktu, jakým byla naše skákací guma a pak další retrohry, je nastavení ceny složité. Navíc po úspěchu naší Pruženky se na českém trhu objevilo asi 15 dalších skákacích gum, většinou méně kvalitních, ale dražších. Co s tím?
PRICING=práce s cenou, nejpodceňovanější a nejzanedbávanější dovednost freelancerů
Můj oblíbený Warren Buffet říká, že PRICING POWER nejlíp hodnotí byznys, dobrý byznys=můžete zvedat ceny bez ztráty zákazníků ve prospěch konkurentů, špatný=při zvýšení ceny o 10% se musíte modlit. Robo k tomu dodává spoustu dalších cenných informací: „Cena rozhoduje o zisku, ukazuje, jak moc si vážíte své práce, svého času a svého produktu, je klíčovým ukazatelem, podle něhož se zákazníci rozhodují, pokud sedí a ladí s ostatními indiciemi o vašem produktu i o vás, čím vyšší, tím líp, tím říká, že váš produkt je táááákhle kvalitní“
Cena je sdělení/CLAIM/nosič informace
Robert Vlach cenotvorbu nazývá profesionálním vícebojem. Se svou cenou bychom prý měli mít intimní vztah a často se jí dotýkat. To mi připomnělo kolegyně z jednoho podnikatelského kurzu, které nedokázaly zvýšit cenu podhodnoceného produktu, i když si jim o to sám trh vlastně říkal.
Pár perel z kapitoly o cenotvorbě:
- zvedat cenu, dokud nás nepřestanou poptávat divní lidi
- zdražování není mamon, naopak, zdražování se nezávislí profíci bojí, často k němu přistoupí pozdě, nebo úplně skončí byznys, než aby zdražili
- zdražování je nepřímý důsledek růstu kvality a renomé, je to průvodní jev profesního růstu, málokdo na volné noze zdražuje, protože chce víc peněz, ale se zvyšující kvalitou je víc práce/zakázek a zvednutí ceny je nejlepší cesta k udržitelnosti
- bez zdražování se nemůžeme dovolit lepší vybavení, legální software, ochranné známky, kvalitní spolupracovníky atd.
- zdražovat se má, když jsme v optimální kondici a se spokojenými klienty, ne když nejdou kšefty, jsme v depce a zákazníci jsou nakrklí
- součástí špatné zprávy (zdražení) musí být i dobrá zpráva (nárazník), třeba, že na dobu půl roku může předplatit služby/produkty za staré ceny, to může zajímavě nakopnout kešflou
Vyjednávání o zakázce:
Na jednom podnikatelském kurzu jsme si hráli na lidi, kteří vyjednávají zakázku. Byly jsme dost bezzubé a nevěděly, co a jak, tvrdý vyjednávač nás převálcoval. V knize je spousta rad, jak vyjednávat příjemně a s uspokojivým výsledkem pro obě strany.
Jemně na člověka, tvrdě na problém
Je třeba sledovat zájmy, nikoli pozice, ty se mohou měnit, rozumět lidem, vnímat, naslouchat, slyšet nevyslovení myšlenky, předcházet konfliktům, být empatický, používat slovní tlumiče.
Jsem připraven jednat, nikoli válčit.
BATNA a trénink vyjednávání
Tohle slovo mě nadchlo. Je to z angličtiny Best alternative to a negotiated agrement nebo-li nejlepší alternativa ke sjednané dohodě. Při vyjednávání jste prý jen tak silní, jak silná je vaše BATNA. Zní to super a dobře se mi to pamatuje. Robert Vlach vám poradí, jak vyjednávat, jak vyjednávání trénovat, jaký jste vyjednávač, že kdo první řekne cenu, prohrál a spoustu dalších praktických rad.
Práce za příslib
To jsem dřív byla ochotna podstupovat celkem pravidelně, ale nikdy z toho nic pořádného nebylo. Takový to, že nejdřív zadara a pak, když se bude dařit, bude královsky zaplaceno, neplatí… Kecy jako přihlašte se do výběrka, když vyhrajete, dostanete 30 000 nebo když bude práce dobrá, zaplatíme, už neposlouchám. Dostávali jsme návrhy jako: přijeďte k nám skákat gumu, můžete si k tomu postavit stánek, určitě se vám to vyplatí, dejte nám do tomboly gumy, zpromujeme vás na našem maturáku. Nikdy z toho nic nebylo, nyní nabízíme náš skákací čas jako workshop za pevně danou hodinovku a třeba na trhy už vůbec nejezdíme.
Jištění pohledávky aneb dá se nějak vyzrát na neplatiče?
No a v jedné z posledních kapitol jsem se dočetla zajímavý info o neplatičích. Riziko, že freelancer narazí na neplatiče, se zvyšuje s léty jeho fungování. Jak se před neplatiči bránit a jak se jim vyhnout, se taky dočtete v knížce.
Kdo má kolik hrazených objednávek?
- začínající 70%
- podnikající 1-2 roky 61%
- 3-5 let 46%
- 6-9 let 38%
- 10+ 29%
Na závěr si prošustíme nějaká (pro mě) nová slovíčka:
- technokopřivka (hrůza z přemíry složitých technologií)
- CEO – search engine optimalization (optimalizace webů pro vyhledávače), je to drahý a dlouho se čeká na efekt, obsah stránky, klíčová slova a spojení, doména, jaké jiné stránky na ni odkazují…
- BLACK HAT CEO (zabývá se černýma technikama)
- PPC (pay per click) -platba za proklik (zobrazuje se nahoře nad organickými výsledky a platí se až za proklik na inzerát, řeší se v systému adwords v Google, na seznamu je SKLIK
- podcast=audioblog
- microsate=jednostránkový lineární blog
- responzivní zobrazení=na mobilu či tabletu