Alice Kavková

Od svých 33 let (rok 2009) mám živnostenský list, od 41 let (rok 2016) i rodinné eseróčko. Než jsem začala poprvé podnikat, netušila jsem, jaká cesta mě čeká. Měla jsem do té doby jen dvě zaměstnání na plný úvazek, 4 roky jsem hrála profesionálně divadlo a 7 let jsem byla redaktorka v televizi. Pak přišla mateřská a po ní bylo všechno jinak. Do divadla ani do televize už jsem se nechtěla vracet, a tak jsem hledala nový směr. Určila mi ho volná noha. 

Podnikání je řemeslo
Podnikání se musíte naučit. Krok za krokem. Je to řemeslo jako každé jiné. Nedá se nic přeskakovat, odbýt. Takže jsem se hodně naučila a učení se stalo přirozeně nekonečným procesem. A na té cestě učení potkávám zajímavé lidi, knihy, kurzy, metody, udělátka a vychytávky. Taky jsem mnoho tvůrců popostrčila v jejich projektech, na jejich cestě za plněním tvůrčích snů.

Zjistila jsem, že na podnikání musíte mít koule. A je jedno, jestli jste ženská nebo chlap. Chce to odvahu, vytrvalost, mít cíl, misi. Bez toho se v tom budete plácat a vyjdete často naprázdno.

To je obrázek, který vznikl pro rozsáhlý článek o podnikání v handmade pro portál Na volné noze. Na něm jsem já. Militantní optimistka. Tedy podnikavka, která dnes a denně vyráží do podnikatelské džungle a neohlíží se, co se nepovedlo, neklepe se strachem, co strašného se stane, ale užívá si tady a teď, raduje se z dřívějších úspěchů a s militantním optimismem kouká přes kapotu dopředu na věci, které ji čekají za další liánou.