Pražský Vítkov aneb výlet za Klémovou můmií

Written by PodniKavka

Tak jsme si zaplatili průvodce na Vítkově a unudili se málem k smrti. Takže raději postaru. Já si vše sama najdu, pár dní sepisuju, upravuju, vložím svoje fotky a vím o místě vše, co mě zajímá a baví. A příště udělám průvodce já a budu zábavná, stručná a nebudu se snažit uspat hada. 

Chrám nad Prahou na Žižkaberku (Národní památník na Vítkově)

  • Otevírací doba: 1.11.-31.3. Čt–ne: 10.00–18.00, 1.4.-31.10. St–ne: 10.00–18.00
  • Vstupné do celého objektu
  • Plné pro 1 osobu 280 (120 Kč za celý objekt + 80 za expozice + 80 za vyhlídku)
  • Důchodci 190 (80 Kč + 60 + 50)
  • Rodinné 470 (200 Kč+140+130)
  • Děti do 6 let: zdarma

Co kde je:

Podzemí/suterén: expozice Laboratoř moci

Vstup do podzemí, kde byla laboratoř

Laboratoř moci a příprava Gottwaldova těla na balzamování

Přízemí:

  • za kasou vejdete do hlavní síně se stálou výstavou o Československých dějinách

  • od vchodu u kas rovně je Síň padlých se skleněnou rakví a výzdobou (tady měly být uloženy ostatky padlých legionářských hrdinů (40 italských a 3 ruských), kteří byli popraveni státními rakouskými orgány v období první světové války, je tam mozaika Maxe Švabinského, Horejcovy reliéfy nebo socha Raněného od Jana Štursa)

  • doleva (pod sochu koně) se jde Červenou halou k Hrobu neznámého vojína, po jehož obou stranách jsou kolumbária (sarkofágy a bronzové svícny stvořil sochař Jaroslav Horejc, sem se legionáři nikdy nedostali, i když je to pietní místo, které bylo právě pro ně zamýšleno, místo statečných vojáků tu byli od roku 1951 pohřbíváni vysoce postavení komouši a zůstali tu až do revoluce v roce 1989)
  • doprava od hlavního vchodu u kas projdete pamětní síní ústavy dozadu do rotundy, kde je Síň rudé armády

Slavnostní síň, odkud je vstup či spíš nákuk do Prezidentského salónku

První patro:

  • dominantním prostorem sloužícím koncertům je Slavnostní síň s auditoriem (pro konání významných státnických aktů, jakým byla například volba prezidenta republiky, jsou tu velice kvalitní varhany, dělaly se tu varhanní koncerty, ale na kopec nechodili diváci, je tu monumentální socha letícího okřídleného Génia, na kterém Kotrba spolupracoval s Ladislavem Kofránkem (originál sochy byl během války zničen, ale zachovala se dobrá dokumentace, podle které se udělala socha náhradní), gobelín se státním znakem je dílem malíře Karla Svolínského)
  • prezidentský salonek: smí se tam jen nakouknout, v rohu sálu, stěny jsou obloženy zcela původní brokátovou tapetou s byzantským vzorem, který byl vytvořen podle látky, nalezené v hrobce českých králů v Katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Obrazce jsou utvářeny také na vzácném kazetovém stropě, či naopak na parketové podlaze. Součástí výzdoby Prezidentského salonku je mimo jiné krb či mramorové svícny

Prezidentský salonek

Zadní část hlavního sálu

  • na střeše na východní straně (u rotundy) je muzejní kavárna s občerstvením

Druhé patro:

  • nad rotundou je v mozaikovém sále infocentrum, které navazuje na ochozy sálu

Třetí patro:

  • výtahem od kasy se vyjede až na střechu, dá se jít i pěšky po 174 schodech

VÍTKOV

  • 1420 se tu odehrála jedna z hlavních bitev husitských válek – bitva na Vítkově, husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova zvítězili nad křižáky
  • 270 m/nm
  • na úpatí kopce je Armádní muzeum Žižkov+tank
  • pod kopcem vede od roku 1953 tunel pro pěší do Karlína
  • kopec je pojmenován po měšťanovi Vítkovi z Hory, který tu měl svou vinici
  • 1868 pořádaly se tu tábory lidu, první úvahy, že by se tu něco postavilo

SOCHA

  • bronzová socha od Bohumila Kafky
  • 3. největší bronzová jezdecká socha na světě a jedna z 10 největších jezdeckých soch světa
  • 1914 první architektonická soutěž na sochu, 1923 a 1927 další, 1931 vybrán Kafka, ale lidi brblali, byl se sochařem i soud, který se dlouho táhl, až po deseti letech se Kafka pustil do práce, za rok (1941) připravil sádrové sošky a pak zemřel, výroby a odhalení sochy se nedožil
  • v konzultacích se sochařem o podobě koně i jezdce se vystřídali historikové i hipologové, kůň model byl vybrán ze státních hřebčinců, odlita byla až po osvobození a odhalena v roce 1950
  • po republice stojí x soch podle těch návrhů Žižky, které nebyly na Vítkově použity
  • váží 16,5 tuny, vysoká 9 m, dlouhá 9,6 m, ze 120 bronz. částí a téměř 5000 šroubů
  • 2010-2011 byla restaurována a všechny šrouby byly vyměněny
  • na průčelí sochy je velký ČS státní znak
  • 1949 tu byl pohřben padlý voják Karpatsko-dukelské operace, hrob je před jezdeckou sochou a kryje ho šikmá žulová deska s nápisem Sláva hrdinům padlým za vlast, od roku 2010 jsou v jeho hrobu uloženy taky ostatky dalšího padlého u Zborova, který tu měl být už kdysi, ale Rusové jeho ostatky nevydali

Další vnější výzdoba

  • za sochou jsou velká bronzová socialistická vrata z 50.let, je to bývalá vstupní brána do památníku od Josefa Malejovského, jsou na nich reliéfy (vlevo husitské hnutí, vpravo budovatelské/revoluční výjevy-úplně nahoře na druhé svislici odprava je Neruda, jak mává prvomájovému průvodu)

Původní hlavní vchod do památníku

  • za památníkem je velká dnes už nefunkční fontána z 50.let od Karla Štipla, byla u toho dvě sousoší, už tu nejsou, bylo to i chlazení klimatizace mauzolea

Nefukńkční fontána, která mimo jiné kdysi chladila mauzoleum

Široká ulice, která je pro auta zavřená a používá se jen při vojenských přehlídkách a slavnostních příležitostech, jinak je to pěší zóny na vrcholu Vítkova, která vede od Ohrady k mauzoleu

Legionáři

Československé legie – jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války. Naši krajané žijící v zahraničí se rozhodli zběhnout z rakousko-uherské armády a dezertovat k nepřátelským vojskům, se kterými pak bojovali proti císařovým vojskům, tedy i proti českým a moravským vojákům. Tím se dopustili vlastizrady, za kterou byl trest smrti. Byl to zahraniční odboj s cílem napomoci vzniku samostatného Československa. Jejich nesporné vojenské úspěchy sehrály při jednáních o vzniku Československa v roce 1918 významnou roli.

Památník národního osvobození: záměr stavby

  • Národní památník na Vítkově, Památník národního osvobození, funkcionalistický památník vybudovaný mezi lety 1928-1932, otevřený 1938
  • základní budova z roku 1938, přístavba rotundy v roce 1945 a socha z roku 1950
  • jedna z nejvýznamnějších staveb české architektury 20. století, která tvoří neodmyslitelná pražské panorama a pozadí monumentálnímu jezdeckému pomníku
  • autorem návrhu byl Jan Zázvorka, bratr herečky Stely Zázvorkové
  • měl připomínat vznik ČS státu a hrdiny a činy leginoářů v 1. sv.v., kdysi tam byl pochován legionářský hrdina plukovník Josef Jiří Švec, dnes je tam (přímo dole pod sochou koně) hrob neznámého vojína od Zborova + urna generála Eliáše s jeho ženou + desky vojáků padlých v Afghánistánu (ale ne všech) + FOTO s vojenskou stráží
  • měla to být velkolepá NEKROPOLE synů národa, inspirování stavitelé byli krematorii a kostely, uvnitř výzdoba z mramoru
  • měl zde odpočívat T.G.M., ale nechtěl to za žádnou cenu, i když právě pro něj byl původně památník navrhován, ve výklenku vzadu (kde???) měl být jeho sarkofág, ale provedl první slavnostní výkop stavby
  • na výzdobě se podílela řada význačných umělců, jako byli Vincenc Beneš, Josef Malejovský, Otakar Nejedlý, Karel Štipl, Otakar Švec, Jan Štursa, Karel Pokorný, Jaroslav Horejc nebo Max Švabinský
  • železobetonová stavba s obklady ze žuly, vše do posledního kamene jen československé
  • v kapli padlých je instalována socha “Raněný” od Jana Štursy, jeho vzpomínky na první válku, umělecký svícen udělal Jaroslav Horejc

HISTORIE STAVBY do komunistického puče

  • 1919 vznikl nápad na zbudování památníků hrdinů odboje připomínající leginoáře
  • 1938 byla hotová hlavní stavba, mělo být slavnostní otevření, ale přišla válka, byla tu vystavena rakev prezidenta Beneše, lidi se sem chodili dívat
  • za 2.sv.v. tu bylo skladiště Wehrmachtu, naštěstí tu nebyl uložen T.G.M., jinak by to asi jako připomínku první republiky Němci za války nechali zničit, takto se jim zdálo, že by se to místo dalo bezvadně využít na SS akce, a nechali památník stát, i když ho trochu poničili
  • po roce 1945 byla vzadu dostavěna rotunda, která měla být zasvěcena památce padlých ve 2. světové válce, ale po roce 1948 se z ní stala Síň Rudé armády
  • po roce 1948 to dotáhli komouši coby proletářský panteon, památník zneužitý k propagaci komunistického režimu, byli tu pohřbíváni významní představitelé komunistické strany a prezidenti, legionáři samozřejmě museli pryč

Mauzoleum Klementa Gottwalda

  • v roce 1953 tu bylo otevřeno mauzoleum Klementa Gottwalda, bylo zrušené v roce 1962, kdy se mumie rozpadla a byla zpopelněna
  • propaganda a kult osobnosti prvního „dělnického“ prezidenta
  • monumentální hrobka/monumentální náhrobní stavba
  • 1953 se vrátil ze Stalinova pohřbu, ale byl alkoholik a měl syfla a aneurysma  (výduť srdeční aorty) a neměl lítat, ale na pohřeb Stalina letěl a to ho asi zabilo

  • jeho mrtvé tělo bylo vystavováno 1953-1962 podobně jako Lenin v Moskvě
  • kapaliny, které se napouštějí do těla místo krve, se mají do mrtvoly napumpovat maximálně 5 hodin po smrti, soudruzi to dělali až 17 dní po smrti
  • dvě verze: jedna verze mluví o zpackaném balzamování a nutnosti rozpadající se mumii zpopelnit, druhá, že tělo bylo v pořádku, ale bylo to prý politické rozhodnutí související s nákladností provozu mauzolea a kritikou kultu osobnosti v ČSSR, fáma o rozpadající se mumii se hodila jako obrana před stalinistickými frakcemi v KSČ
  • byl tam teleskopický výtah, kterým mumie sjížděla každou noc dolů a pak do mrazáku, žralo to hrozně energie a pracovalo tu 100 lidí (technici, dispečeři, laboranti, lékaři)
  • byl nutný složitý systém vzduchotechniky nezbytný k udržení stálé teploty, bez ní by se tělo rozpadlo, v laborce i smuteční síni muselo bejt 15 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu 80%
  • Kléma byl moc bledej, řešilo se správné osvětlení i dle instrukcí ze Sovětského svazu, kde měli vystavenýho Lenina v Moskvě, ale Sověti světlo nevyřešili, tak to komouši zadali Československému státnímu filmu a nakonec se to povedlo, aby měl Kléma “barvu” a nebyl bledej
  • Gottwald byl uložen ve skleněném sarkofágu oblečen do modré generálské uniformy, ruce byly na břiše sepnuté a na hrudi měl umístěnou rudou hvězdu vysázenou rubíny
  • údržba těla: do roku 1955 se o Gottwaldovu mumii starali sovětští lékaři v čele s profesorem Mardaševem, pak bylo tělo předáno do péče československým odborníkům, tělo bylo pravidelně udržováno injekcemi s výživným roztokem a bylo pravidelně balzamováno
  • pod normálním oblečením měl ještě dvě nepropustné kombinézy zaškrcené u krku a v zápěstí i u kotníků a první kombinéza byla napuštěna balzamovacím roztokem, druhá byla jen pro jistotu, aby roztok neprosakoval ven
  • Kléma měl speciální paruku, která se pravidelně máčela do speciálního roztoku
  • za první rok vystavování se na něj přišlo podívat 390 000 lidí
  • i přes nákladné procedury se tělo začalo po čase rozkládat, jako první nohy, které musely být nahrazeny umělými, pak ruce a hrudník (umělé končetiny a trup, které nahradily rozpadající se části těla, byly vyráběny ve filmových ateliérech Barrandov), v roce 1962 už tlející tělo zpopelnili a mauzoleum bylo uzavřeno
  • byla vedena balzamovací kniha, existoval Útvar pro zabezpečení těla

Lednice, kam se na noc Kléma odkládal

Porevoluční osud

  • po sametové revoluci v roce 1989 byly ostatky členů strany odvezeny
  • od 1990 se hledalo další využití
  • v roce 1990 byly některé ostatky komunistických představitelů vráceny jejich rodinám a nevyzvednuté (včetně Klémy) byly uloženy v urně do společného hrobu na Olšanských hřbitovech
  • 1989-2000 to dokonce vlastnil žižkovský podnikatel, který tu udělal diskotéku a bar, pak zkrachoval, byla vyhlášena hromada soutěží, nakonec to bylo v roce 2007 dáno Národnímu muzeu pro stálou expozici “Křižovatky české a československé státnosti” + slavnostní vojenské akce (2018 největší vojenská přehlídka v historii Česka ke 100 letům republiky, 2019 ocenění 65 vojáků působicích na zahraničních misích
  • 2012 v podzemí otevřena nová expozice “Laboratoř moci”
  • vyhlídka ze střechy je nově otevřená, vede na ni 174 schodů
  • památník prošel rekonstrukcí za 320 mega, hotovo bylo v roce 2009

Gottwald

  • 1896-1953
  • vyučil se truhlářem ve Vídni, 1915-1918 byl vojákem rakousko-uherské armády, v době bitvy u Zborova byl nejspíš v nemocnici ve Vídni i když později tvrdil, že byl v té bitvě a bojoval, 1918 z rakouské armády dezertoval, po vzniku samostatného Československa sloužil 2 roky v ČS armádě, 1920-1921 byl stolař v dílně
  • pak začal psát do komoušských novin, stěhoval se různě, nakonec žil i v Ostravě (1924), kritizoval majetkovou politiku radnice v Frýdku a dostal za to 3 dny žaláře
  • v květnu 45 se vrátil do Prahy a jako místopředseda vlády
  • po zákazu KSČ v roce 1938 emigroval do Sovětského svazu, kde byl v politice až do roku 1941
  • ČS politik, 1929 poslanec národního shromáždění, po druhé válce premiér a od 1948, kdy komouši násilím převzali moc, prezidentem
  • 1948 abdikoval Benše, odmítl podepsat komoušskou ústavu, Kléma se stal prezidentem
  • na počátku 50. let politický teror: 230 rozsudků smrti, 100 000 lidí odsouzeno na doživotí č mnohaletým trestům, poslal na šibenici i 11 svých kolegů v čele s Rudolfem Slánskýmbyl přímo odpovědný za smrt mnoha desítek svých odpůrců i nevinných lidí (mezi nimi i dr. Milady Horákové, i když o její život dopisem prosil i Albert Einstein)

Inteiréry památníku

Hlavní (ústřední) pietní síň – tam je teď ta výstava?

  • ve 30.letech tu bylo vystaveno 10 sarkofágů ze sliveneckého mramoru a 16 náhrobních desek z leštěného mramoru
  • výzdoba: reliéfy s legionářskými boji od sochaře Karla Pokorného vytesané do zabudovaných mramorových desek v konstrukci Památníku
  • do sarkofágů po komunistickém puči dávali ostatky zesnulých československých prezidentů (Antonín Zápotocký či Ludvík Svoboda)

Laboratoř moci

  • expozice v podzemních prostorách, které byly vybudovány v 50. letech 20. jako zázemí pro péči o mumifikované tělo Klementa Gottwalda
  • součástí expozice je i strojovna a autentické prostory, kde bylo ošetřováno tělo Klementa Gottwalda (laboratoř, místnosti pro lékaře a sestry, šatny, strojovna, velín, sklad)
  • je tu smuteční místnost, ve které bylo tělo vystavováno veřejnosti

Pak stačí seběhnout směr Žižkov z kopce dolů a dát si pivko U vystřelenýho oka a pak tunelem z kopce dojít třeba do Karlína.

Last modified: Duben 1, 2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *