Hitmakeři: proč žereme Monu Lisu a 50 odstínů?

Written by PodniKavka

Kde se rodí hity? Existuje virální sláva a kdo a jak ji v dějinách dosáhl? Po tom pátrá Derek Thompson ve své knize Hitmakeři aneb Tajemství popularity v éře rozptylování. Vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing

Derek Thompson pátrá po hitovitosti. Jak a proč se z něčeho stane pecka, kterou milují lidi po celém světě, a jiná srovnatelná písnička, obraz nebo film zapadne? Mnozí vědci na to dělali studie, existuje recept na hudební hit, existuje kostra filmového trháku, ale to samo o sobě nestačí. Tu vaši věc, písničku, film, knihu nebo produkt musí něco nakopnout, spustit, ozářit, vystavit pro miliony lidí. Je to tzv. spouštěč a bez něj hit nemůže být hitem.

Spouštěč má 1% šanci, vy musíte mít skvělé nápady, skvělé produkty, výborný marketing a hlavně výdrž a tah na bránu.

Kdysi to bylo snazší, bylo jedno rádio, jedna telka, jedno muzeum, lidi chodili na koncerty a do divadla a hvězdy a hity procházeli několika málo branami. Tam byli tzv. strážci bran a ti z velké míry rozhodovali, kdo vůbec má šanci stát se hvězdou a kdo ne. Doba strážců bran je ale pryč. Žijeme v globálním světě internetu a tady platí jiná pravidla.

Mona Lisa, impresionisti 

Monu Lisu v roce 1911 proslavil zloděj, který ji ukradl, a pak jiní malíři, kteří si ji oblíbili pro své karikatury. Impersionisty zas dnes v podstatě neznámý impresionista Gustav Caillebott, který koupil desítky obrazů od 7 kolegů impresionistů, koupil od svých kamarádů největší šity, které nemohli prodat. Do poslední vůle dal, že se smí ve Francii po jeho smrti vystavit, ale jen najednou. Své obrazy tam ani nevtlačil, po jeho smrti vznikla v roce 1897 první impresionistická výstava a ti kamarádi, které si neznámý impresionista vybral, se stali sedmi klíčovými impresionisty. Koupil si nejméně povedené obrazy svých přátel a síla expozice udělala zbytek.

Když lidem s horší dlouhodobou pamětí budete stále opakovat, že chrupavka z velryb léčí artrózu, nakonec té blbosti uvěří a vezmou ji jako fakt. 

Příběh trilogie 50 odstínů šedi

Tenhle hit se zrodil na stránkách funfiction.net, kam amatéři píši adaptace populárních příběhů okořeněné špetkou erotiky. Erika Leonardová psala o Stmívání. Jako spousta lidí. Dvoudětná matka milovala erotickí romány a cestou vlakem si čítávala stydlivě červenou knihovnu. Její šance na hit byla obří základna fanoušků přímo z funfiction.net.

Měla tam 50 000 komentů a 5 000 000 fanoušků ještě před tím, než se její příběhy dostaly na papír. Poprvé ji v malém náladu vydala její australská fanynka. To bylo v roce 2011. O rok později už to byl hit, který znali lidi na celém světě. Bestseler je, když knihy vydáte přes milion, 50 odstínů vyšlo více než 100 000 000.

Trochu nového/trochu starého

Koukáme na stejné filmy a posloucháme stejné staré písničky, protože v nich máme vzpomínky a naskakuje nám z nich husí kůže. Úspěšné jsou věci povědomé, líp je zařadíme na svou mentální mapu, ale to nestačí. Chce to ještě MAYA EFEKT. Něco smělého, nového, ale pochopitelného. takový estetický aha efekt. Taková je i naše Pruženka, skákací guma s návodem. Skákání gumy lidi znali, návod k němu byla ta novinka. Dohromady vznikl hit. Ale nebýt pákového efektu na Facebooku, Pruženka by nebyla. Krátké video se skákáním gumy někdo důležitý nasdílel a video na netu vidělo už 2,5 milionu lidí. Nový produkt měl připravený trh dřív, než vznikl.

Raymond Loewys

Tu výbušnou směs na hit vymyslel Raymond Loewys. Nazval ji MAYA EFEKT=napětí mezi touhou být překvapován a konejšen. Tím starým jsme konejšeni, tím novým udržování v napětí. To on vymyslel slavné oblé autobusy značky Greyhound, lodo Lucky Strikes, podobu Air Force One. Nejdřív podrobně zkoumal návyky zákazníků, pak jim ušil stroj či nábytek na míru, vyrobil pro ně něco, co neměli a nevěděli, že to chtějí. Byl to americký designér francouzského původu. V roce 1919 připlul do New Yorku s 50 dolary a změnil podobu Ameriky. To on stvořil tvar láhvě coca-cola, ledničky, rakety létající do vesmíru

Dokonalým zpodobněním maya efektu je hra Tetris. Vymyslel ji v roce 1984 moskevský mladý programátor. Tanec mezi očekáváním a dokončením je v této hře tak dokonalý, že se stala nejprodávanější na celém světě.

POPULARITA=moc vystavení, ta vede k povědomosti, to k náklonnosti a z toho vzniká popularita. Ale pořekadlo, že všeho moc škodí, tady platí dvojnásob. Moc okatá reklama je odrazující.

V knize je pojem „temné vysílání“, je to ta páka, ten někdo důležitý, kdo vás nasdílí, televize, písnička vysílaná během superbowlu. Kdysi se myslelo, že cholera se přenáší virálně vzduchem. Ale jeden chytrý člověk zjistil, že to bylo z vody. Stačla jedna infikovaná studna a choleru měla celá čtvrť.

Hodně se mi líbí hláška z knihy Hitmakeři: Můžeš pozlatit hovno, ale nevytvoříš trh. Jj, naopak ale zas platí, že super věc bez píle, výdrže a trošky štěstí je jen psí prd. Stejně jako talent. Jen talent. Talentovanejch lidí máme kolem sebe hromadu, ale kdo z nich svůj talent zhmotní? Dotáhne? Stvoří, přetaví do něčeho? Vytvoří trh a vydrží krušné začátky?

HIT=nejen dobré nápady, skvělé provedení a bezvadný marketing, chce to i zdolat všechny neúspěchy

V 60. letech byl vynalezen umělý smích. Jeho autor byl Charles Douglas. Stejně jako jiné módní věci prošel umělý smích těmto fázemi:

  1. kontroverzní
  2. norma
  3. klišé a zánik

Příběh slavné písně Rock around the clock

Když v roce 1954 hledal režisér chystaného filmu Džungle před tabulí úvodní píseň, netušil, že stvoří jednu z nejslavnějších rock and rollových písní (druhý nejvýdělečnější song všech dob). Byl doma u kamaráda a ptal se po nějaké muzice pro mladé. Kámoš ho poslal za synem do pokoje, kde syn poslouchal spoustu muziky. Miloval jednu píseň, která byla jako výplňovka na druhé straně desky s hitem. Pákový efekt slavného filmu Džungle před tabulí udělala z písničky HIT. Bez píle a výdrže autora písně by ale tenhle hit nikdy nevznikl. Hudebník písničku vnucoval všude a dlouho. Kdyby polevil a vzdal se, na druhou stranu desky s jiným hitem by se jeho song nedostal.

Švědsko je hudební Sillicon Valley, upřednostňuje durové melodie, zná konstantu popové písně, která se dá matematicky spočítat. I vědci potvrdili, že jedno hudební schéma najdete ve všem: v evropských sonátách, hrdelním zpěvu divošských kmenů i americkém rocku.

Jak vypadá montážní sada pro popový hit? 

Testovalo se to na myších, jak udržet co nejdýl jejich pozornost s co nejmenším úsilím? Sloka – sloka – refrén – sloka – refrén – přechod. Podle stejného schématu velcí řečníci tvoří své řeči. Slavná Obamova sloka „ano, můžeme“, kterou opakoval na konci vět. Abba používala tzv. antimetabolu, tedy rytmus ABBA a dali si podle toho i jméno. Hudebně je ABBA možno přeložit na akordy C – G – Am – F. Tento princip proslavil ve svých projevech i J.F.K.

„Člověk není výtvorem okolností, okolnosti jsou výtvorem člověka.“ Benjamin Disraeli

Hvězdné války aneb Ježíš, Neo a Luke Skywalker

Síla příběhu: Hvězdné války shrnuly tisíce příběhů, které jsme milovali. Jde o příběh muže, který není nic, jde do světa, překonává překážky a úspěšně zdolá hlavní zkoušku, stane se někým, vrátí se domů a je za frajera. Není to jen Luke Skywalker, ale i Harry Potter, Frodo Pytlík, Ježíš nebo Neo. Lucas smíchal 1000 věcí, které bezvadně fungovaly a lidi je dobře znali. Stvořil ale úplně nový mix.

Ve 30. letech 20. století se začaly na konci seriálových dílů dělat tzv. cliffhangery, kdy na konci hrdina doslova často visel nad propastí.  

 

 

Last modified: Únor 6, 2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *